Strážkyně duší a její empatie

Tvé pocity jejím tělem elektrizují a čte i v obrazcích.
Dotkne se tě a vidí tvojí bolest, co se ti plaší v mysli.
Zavře černé oči a uchopí do dlaní tvoji ruku.
Teďka je tvých pocitů paní a zbaví tě muku!

Co se uvnitř skrývá?
Vyčítají ji, že je jiná.

Tady se na ni zapomíná!
Vyčítají ji, že je osamělá.

Sny každou noc radí
a v hádankách promlouvají.

Stydí se.
Bojí se.
A tápe...
Barva modrá změní se na sivou.
A ona už není sebou, není svou.

A ona chápe:
Když paranoia trošku lechtá.
Iluze tak hezky hladí.
V bezmocnosti se z kouta chechtá.
Přátelí se s tmavými kamarády.

Strážkyně duší přichází, když jsi v nesnázích.
Přenese tvou bolest na sebe a taky tvé trápení.
Tak ji pusť k sobě a ona tě pohladí a pochopí.

A když pláče celý svět, pak ona taky s ním...